Moje první lásky

V dnešním článku bych ráda zavzpomínala na takové ty nevinné lásky, když jsme byli ve školce a základní škole. Nebylo to to nejroztomilejší období?
Jiřík
To je moje úplně první láska ze školky. Hrávali jsme si na maminku a tatínka, dokonce jsme spolu měli i děti. Pořád jsme byli spolu, drželi jsme se za ručičky, pusinkovali se pod stolem, ale jednou jsme měli takové horší období, když se objevil Dominik. Byla jsem taková malá proutnice. Dlouho jsme se pak hádali a neměl mě rád, ale láska překoná všechno a my společně vychodili celou školku. Do teď se občas potkáme a popovídáme si o starých dobrých časech.
Vojta
Mamčina kamarádka měla syna. který byl stejně starý jako já, tak jsme si k sobě navzájem chodili hrát, byli jsme společně na základní škole (první třída pouze).
Jednou jsme ale jeli na soutěž v člověče nezlob se, kde byli ještě dva malí kluci. Spali jsme na společném pokoji. Hráli jsme si na milence a ti dva kluvi byli naše ratolesti. Leželi jsme spolu v posteli a objímali se, když přišly děti, musel se jeden z nás schovat a pod peřinou zůstat a nehýbat se, dokud neodejdou. Pamatuji si, že jsem měla košilku a pod ní neměla kalhotky a když se Vojta schovával pod peřinu, tak jsem se bála, aby něco neviděl. Kde se to v našich hlavinkách bralo, to opravdu netuším. Ale děsně jsme se tím bavili.

(Fotka z úžasné soutěže, kde jsem prohrála a pak jsem brečela a brečela. Mám milion fotek s Vojtou, ale jako na potvoru jsem žádnou nemohla najít, krom této.)

Honzík
Ve druhé třídě jsem se stěhovala do jiného města a změnila školu, kde se mi od samého začátku líbil Honzík. Byli jsme dobří kamarádi, ale prostě to byl pěknej kluk, co vám budu povídat. Ve třetí třídě jsme spolu seděli a najednou se mě zeptal "Kdo se ti od nás ze třídy nejvíc líbí?" - jsem byla úplně vykolejená a říkám "Mně se nikdo ze třídy asi nelíbí, já nevím. Tobě se někdo líbí?" - on se na mě usmál a říká "No mně se trochu líbíš ty." A zrudl i za ušima. Já jsem na něj jen koukala, za chvilku zazvonilo, běžela jsem na záchod a začala jsem se strašně smát. Takže takhle nějak vypadalo moje první vyznání lásky. Romantika.

Kuba
Tipuju, že mi bylo tak 11-12 a jezdila jsem na víkendy k tátovi. Ve stejném baráku bydlel i dotyčný, který se mi líbil od prvního okamžiku (a že do takových 16 se mi pořád libíl), co jsem ho viděla. S partou jeho kamarádů měli postavený takový baráček na dvorku a já na ně koukala z okna a dokonce jsem mu posílala psaníčka! Jo, regulérní vyznání lásky. Jednou jsem dostala odpověď, že se mu také líbím, ale bylo to jen před kamarády a děsně mě to zranilo, tak mě všechno přešlo. Jenže co byl starší, byl hezčí a já pokaždé, když jsem ho viděla, tak jsem zrudla, brutálně se začala stydět a sotva ho pozdravila zpátky. TRAPAS!
Nedávno mi psal, hodím vám sem screen.




Romča
To už by se dalo považovat za opravdovou první lásku. Měla jsem jít do osmé třídy, takže mi bylo asi 13 let, bylo léto, jeli jsme rodiči ke známým. Měli syna o něco mladšího než jsem byla já a hodně jsem si s ním rozuměla, to ale není náš Romča,
to bylo jeho nejlepší kamarád, který se v den, kdy jsme měli odjed, objevil u baráku a já jsem, doslova, stála s otevřenou pusou a koukala na něj. Nikdo neměl krásnější oči než on. No začala jsem se s ním bavit, pořád jsem kolem něj chodila, bohužel jsme pak museli už jet a já ho nikdy neviděla, ale psali jsme si smsky a volali, protože nás ten kamarád dohodil. Já z něj byla paf, on ze mě, láska na první pohled. Později si založil facebook a seděla jsem u něj den co den a od rána do večera jsme si psali. Trvalo to asi rok, možná i déle, byl to dokonce první kluk, od kterého jsem dostala básničku. Bylo to roztomilé.


A jaké byly vaše první lásky?


Previous
Next Post »
2 Komentar
avatar

Asi moje první (tajná) láska byl Radim z vesnice, kde jsme tehdy bydleli. Plánovala jsem si, že mi postaví barák, který bude mít zvonek a balkon (ani jedno jsme neměli) :D A jedna z mých prvních "děsně vážných" lásek dopadla takto... http://blog.rachelbicova.cz/mala-ticha-pomsta/

Balas